Turnaround to Blame 29

Jak bych mohl?

Eric prakticky ihned dodržel, co slíbil. Sice se nikdo nemohl spoléhat na to, že ten člověk "dělá Nelli věci", ani tehdy, když to Matt potvrdil i před policisty, na které byl na rozdíl od ostatních dětí zvyklý, a tak mu nedělalo potíže jim to zopakovat, ale napadl Matthewa a na základě toho mohla být vznesena obžaloba a on mohl být zadržen, vyslechnut a vyšetřován.
Celý případ se tak mohl rozjet.

Eric se do něj chtěl vložit po boku Dannyho. Pokud muž, který se nerozpakoval tak tvrdě udeřit jeho syna, zneužíval vlastní dceru, nemohl s ním mít slitování. Po jeho zadržení tedy okamžitě přispěchal na kriminálku.
"Slyšel jsem od detektiva, že na tom máš dělat ty. Tak jsem tady."
"Hele, Ericu, … to nepůjde," zavrtěl ale Danny hlavou.
"Nepůjde? Ten chlap je prase a násilník, chci ho dostat."
"Jasně, ale chápej, celé to rozjelo tvoje udání kvůli Mattovi. Neměl bys to vyšetřovat," Messer si trval na svém. Sice o tom s Macem nemluvil, ale věřil tomu. Ostatně ani Maca by k tomu raději nepouštěl.
"Kdyby to takhle odkryla Lucy, taky by ses vzdal?" zaútočil na něj Delko a doufal, že argumentovat Messerovou dcerou pomůže. Ale neobměkčil ho.
"Udělám všechno naprosto precizně. Chci jet za tou učitelkou ve školce, vyslechneme ho, pokud se ukáže jenom zrnko důvodu, projdu mu byt centimetr po centimetru, vyslechneme tu malou, vím, co mám dělat, ale ty prosím ne."
"Nemůžeš mi zakazovat-" než ale Eric dokončil další pokus nenechat se odbýt, objevila se u nich Lindsay Messerová.
"Ericu, máme případ."
"Promiň, ale já se nehodlám vzdát tohohle."
"Mac řekl, že si máš se mnou vzít loupežné přepadení. Je tam i tělo a spousta práce," i ona zůstala neoblomná. A Taylor se zjevně snažil najít mu takový případ, který ho udrží co nejdéle nejdále. Ve skutečnosti nebyl osobně zainteresovaný. On ani jeho příbuzní nebyli oběťmi, Mattova modřina byla ve světle zbylých obvinění banalita, ale riskovat nechtěl. Hlavně po mnohých zkušenostech s právníky a interním oddělením. I když sám by nejraději vyrazil a toho muže, pokud to opravdu dělá, rovnou zastřelil.
"Fajn. Dojdu si pro věci, počkej na mě v garáži. Jste spokojení?" optal se ještě ne moc příjemně, ale poslechl. Šel.
"Já bych mu to nezakazoval, ale …" Danny pokrčil bezradně rameny.
"To je v pohodě. Proberu to s ním. Snaž se pomoct té chudince," s těmi slovy ho Lindsay nechala a odešla za Delkem. Stejně jako vlastně všichni už věděla, jaký nechutný případ začal incident s dítětem jednoho z nich.

Přesně podle toho co řekl Ericovi, odjel Danny spolu s detektivem Jamie Lovato za Matthewovou a Nelliinou učitelkou. Vyslechnout v téhle fázi Nelliina otce nemuselo nikam vést. Nepochybně by nepřiznal vůbec nic a zbytečně by se připravovali o čas. Však může zůstat nějakou dobu ve vazbě a na vlastní výslech počkat, až budou mít něco dalšího v rukou. Aspoň doufal, že budou mít.

Jenže od učitelky se nic nedozvěděli. Tvrdila, že si nikdy nevšimla, že by se jakékoli z dětí chovalo zvláštně, nebo že by Nelli trpěla, měla negativní vztah k otci, nebo se snad nechtěla vracet domů. Stejně tak si nikdy nevšimla žádných neobvyklých modřin a u Nelli, pokud si vzpomínala, vůbec žádných. A když se zeptala, kam tyhle otázky směřují, oba detektivové se rozloučili a rozjeli se k McConwayovým. Když odváželi Ennise McConwaye, bylo to na základě napadení dítěte, ale teď, když Matthew Taylor znovu vypověděl, že malá Nelli tvrdí, že ji otec obtěžuje, mohli i zabavit věci, které snad tvrzení podpoří. Kdyby šlo o osobní spory, nesměli by to udělat, ale i sebemenšímu podezření na tak závažný zločin se musí věnovat se vším všudy.

Paní McConwayová jim otevřela jen s velkou nelibostí a se slovy, že už obtěžovali dost, když jejího manžela pochybně odtáhli.
"Váš manžel se musí zodpovídat z napadení malého dítěte a my potřebujeme prohlédnout jeho věci."
"Proč? Co to má společného s tím, že dal jednu nějakému nevychovanému frackovi?" ohrazovala se.
"To vám řekl? Že si malý Taylor tu ránu zasloužil? Na tom teď nezáleží. Jsme tu kvůli dalšímu obvinění, a to obvinění ze zneužívání dítěte. Z pohlavního zneužívání vlastního dítěte, takže nám prosím ustupte a nedělejte zbytečné problémy. Můžeme si obstarat příkaz na konkrétní věci a stejně je zabavit kvůli prohlídce," Danny se s ní bavit nechtěl. Možná o svém manželovi ty nechutné věci nevěděla, ale neměl náladu na její obranu.
"O čem to mluvíte? Jaké zneužívání? Co je to za kecy?" paní McConwayová na oba překvapeně vykulila oči a stoupla si přímo do dveří, aby nemohli dál.
"Je nám líto, ale máme podezření na mnohem závažnější činy, než jedna rána. Ustupte," i Jamiebyla neoblomná. "Jestli to neuděláte, odvezeme vás s sebou kvůli maření vyšetřování."
"Tohle jsou hlouposti! Ennis nic takového nedělá, to všechno na nás navlékla ta Taylorová, že? Ta mrcha se prostě jenom mstí za jednu hloupou facku!"
"Pokud je to pravda, přijdeme na to, a jak říkáte ta mrcha, se bude muset zodpovídat," Danny prostě prošel dál a detektiv přímo za ním.
"Paní McConwayová, kde je vaše dcera?" zeptala se ještě Jamie.
"Odvezla jsem ji k mé matce, tohohle se vážně nemusí účastnit. Tahle… hnusná obvinění …" oklepala se.
"Ano, jistě, má tu váš manžel svou pracovnu? Budeme chtít vidět jeho počítač, telefon, cokoli, co používá. Pro práci nebo pro zábavu."
"Má pracovnu. A má tam laptop, nemáme stolní sestavu. Ale já ho používám taky, nic tam není, co chcete najít?"
"To uvidíme. A nebojte, všechno vrátíme zpátky," ujistil ji Danny, když vešel do pracovny a ze stolu sebral laptop i telefon. "Vy jste si tedy nevšimla na vašem manželovi ničeho zvláštního?"
"Ne. On není zvláštní! Je to úplně obyčejný muž, co se stará o svou rodinu! Vážně nechápu, kde Taylorová tyhle věci vzala!"
"Neřekli jsme, že ho obvinila paní Taylorová. Dala byste nám adresu vaší matky? Pokud bychom si chtěli promluvit s vaší dcerou," Jamie nechala Dannyho prohledávat nevelkou místnost a zůstala u paní McConwayové.
"U toho bych snad musela být."
"To ano, paní McConwayová. Ale není vyloučeno, že takový rozhovor bude potřeba."
Paní McConwayová vypadala, jako by toužila něco velmi nehezkého detektivům říct. Tvářila se hodně naštvaně a nakonec pronesla jen strohé: "Až odsud půjdete, řekněte mi!" a nechala je v maličké pracovně samotné.

"Dost ho hájí, co?" řekl potom Danny potichu, aby jeho slova neslyšela.
"Jo. Pokud je vážně vinen, asi o ničem neví. Pak se nedivím, nikdo asi nechce předpokládat, že jeho chlap je pedofil," vyřkla Jamie jako první to slovo, které dosud nikdo neřekl.
"To je asi pravda. Ale nezdá se mi, že by si malý Matt nebo malá slečna McConwayová vymýšleli. Lucy umí skvěle lhát a už ve školce si vymýšlela pohádky, ale na takhle citlivé téma by to neuměla. Řekl bych, že děti dokud nepochopí co je sexuální život nemůžou vymýšlet historky o obtěžování a ještě je podávat tak, že ani přesně neví, o co jde."
"Takže jako otec jsi odborník na děti?" ušklíbla se Jamie, ale pak se vrátila k současnému úkolu. "Našels tu něco?"
"Uvidíme, co má v elektronice. Jinak ve stole nějaké osobní dokumenty, banka, účty, záruční listy, diář sice má, ale asi ho moc nepoužívá, pár obyčejných knih, balík papírových kapesníků," vyčetl Danny, co zatím našel. Zkrátka nic podezřelého.
"Balík papírových kapesníků vedle počítače?"
"Něco naznačuješ? Z toho už jsi snad vyrostla," zakřenil se.
"Já? Tohle není zrovna dívčí parketa," vrátila mu to Jamie.
"Jak by to ženatý chlap jako já mohl vědět?" povytáhl nevinně obočí. Potom, v doprovodu poznámek paní McConwayové o tom, že tak ohavná obvinění nenechá jen tak, a o tom, že svou dceru přeloží do slušné školky, kam nebude chodit nikdo, kdo dělá takové problémy, odjeli.

"Hodím to Adamovi na audiovizuální. Mohla bys ještě pozdržet výslech?" ptal se Danny kolegyně, protože ještě před konfrontací s Ennisem chtěl mít alespoň něco opravdu hmatatelného v ruce.
"No zatím jsme udělali jen předběžný výslech při zatýkání, ale myslím, že chvíli to ještě zvládnu. Dokud si nezavolal právníka, máme čas dělat si s ním co chceme. A já bych věděla, co dělat takovým hnusákům."
"Nebuď unáhlená. Ale … já taky." přitakal.


"Takže vy prý máte ještě něco k tomu incidentu, který odstartoval váš syn?" agent Coleman už velmi dobře věděl, co všechno se stalo. Sice naštěstí z mé cesty na policii nedělal vědu, stejně jako pominul hospitalizací mého syna, ale jako odborníka FBI ho přirozeně zajímalo obvinění z pohlavního zneužívání.
"Ano. Momentálně vyšetřují Ennise McConwaye, ale vím, že bude také nutné udělat posudek. A to především na jeho dceru, která se s tím svěřila."
"Taylorová, já vím, že vy jste dobrá a z našeho týmu jste jedna z těch, které to s dětmi umí lépe, ale tohle není náš případ. Nezakazuji vám to sledovat a moc dobře vím, že občas neformálně radíte kriminálce. Zavírám před tím oči, jste tam až moc zasazená, ale nikdo nás teď o pomoc nežádal," ihned pochopil, o co mi jde, a mou prosbu, která ještě nebyla vyřčena, hned zamítl.
"Já ale nechci, abychom na tom pracovali jako na našem případu. Někdo posudek udělat musí a kriminálka bude muset najít odborníka. Mohla bych to vzít jako nezávislý případ. Přeci jenom Matthew s tím v podstatě nesouvisí, takže mi nikdo nemůže dokázat, že bych měla osobní zájem," já se toho ale vzdát nechtěla. Věřila jsem, že Nelli mluví pravdu a potom jsem si dokázala představit, jak hrozně traumatizující pro ni všechno bude. Chtěla jsem jí pomoct. Byla to Mattova kamarádka, nikdo cizí. A i kdyby byla úplně cizí, každé dítě si pomoc zaslouží.
"Tohle byste asi uhájila, ale existuje spousta odborníků. Ve vašem předchozím zaměstnání tohle byla vaše parketa. Vím. Ale teď jste u útvaru FBI. Nezdá se vám bezpečnější nechat to někomu úplně nezávislému?"
"Ten někdo úplně nezávislý ale Nelli vůbec nezná. Se mnou už se alespoň několikrát viděla, mohla by mi víc důvěřovat. A že nějaký agent propůjčí svoje znalosti mimo FBI není úplně ojedinělé. Není to zakázané a není to žádný vedlejšák. Ostatně případy zahrnující děts-"
"Podívejte," přerušil mě, ačkoli jsem byla připravena na další vlnu argumentů. Chápala jsem jeho obavy, ale také jsem byla pevně přesvědčená, že jednám správně, "tohle všechno vím. Dokážu se na to podívat jako vy. Ale jestli po tom tak toužíte, musí se vám ozvat sami. Až to udělají, požádáte mě o povolení na externí práci. A pak všechno, co budete s tou holčičkou dělat, nahrajete. Nehodlám čelit žádné tupé státní komisi."
Ulevilo se mi. Hodně se mi ulevilo a okamžitě jsem tu novinku sdělila tátovi. Potřebovala jsem, aby mě co nejdřív oslovili. Vlastně jsem si neuvědomovala, jak hrozný nápor to bude.

Potom jsem znovu odjela do nemocnice. Matthewa už propustili a já ho odvezla domů. Pořád se cítil trochu slabý a unavený, tak zůstal v posteli. Když jsem mu ale slíbila, že Nelli pomůžu, a že už se všechno vyšetřuje, trochu ho to povzbudilo.
A pak se ozvalo zajásání June.
"Co se děje?" sešla jsem z Mattova pokoje dolů. June už ale místo vesele vypadala nervózně.
"Nate přijede … panebože, co když mě pošle do háje?"
"Nepošle, co by posílal. Buď v klidu."
"Tobě se to říká …" kousla se do rtu.
"Jestli jsi tak nervozní, tak se zítra můžeš starat o Matta a on tě zabaví. Myslím, že budu mít spoustu práce."
"To máš přece pořád. Jak to vůbec vypadá? Říkala jsi, že toho, co ho praštil, už našli."
"Jo. Jenže toho má na svědomí víc. Někteří lidé jsou prostě hajzlové. A víš, co mě mrzí nejvíc? Že ty hajzly chápu. Nesouhlasím. Ale chápu."