"Tak mě kruci nechte bejt!" ohnal se po Nickovi. Cítil, že už zase potřebuje svoji dávku.
"Uklidni se. Nononono …"
"Nic nevim, nic nevim … DEJ TY PRACKY PRYČ!" když se dotkl jeho kabátu, začal se s ním zuřivě rvát.
"Klid!" snažili se ho zvládnout, ale on se rozmáchl a udeřil Nicka do obličeje. A zase. Nestačil udělat ani krok a strážníci mu nasadili pouta. Odvedli ho do auta.
"Nicku, jsi v pohodě? Co ti udělal?"
Nick se opíral o stěnu a držel si nos, ze kterého se valila krev.
"To bude v pohodě …" mumlal.
"Ukaž … nebude, to vypadá zle. Odvezu tě do nemocnice."
"Ne … to je dobrý …"
Vytáhla kapesník a otřela mu krev z obličeje.
"Vypadá to, že ti zlomil nos. A vybarvuje se ti monokl. Pojď, zavezu tě do nemocnice."
Stále mu otírala krev z obličeje. Ten chlap měl určitě dost síly, možná v ruce něco držel, Nick měl i rozseknuté čelo.
"Dobře."
"A opravdu ti nic jiného není?"
"Ne … asi jsem ti ale zničil kapesník."
"S tím si nelam hlavu," zasmála se.
"Warricku? Je mi to líto."
"Jo. Ale proč Alison? Bylo jí sotva sedmnáct."
"Na to ti nikdo neodpoví. Ale neboj, my už zjistíme, co se stalo."
"Brass říkal, že to mohla být sebevražda. Ale tomu nevěřím, to by neudělala."
"A nechceš jít domů? Za Tinou? Za rodinou?"
"Ne … teď máme vyšetřování únosu Suzanne … a i když druhá oběť je Alison, musím fungovat dál."
"Dobře … ale zatím mají všechno v práci Greg se Sarou, můžeš si udělat přestávku. Já musím pro Lindsey."
"Jasně. Díky."
"C - o … Gre …"
"Jo, je to prostě tak!"
"A … ty …" sklopila hlavu a pohled zarývala do země. Dosedla na židli. Loktem se opřela o stůl. Vstala a začala přecházet sem a tam.
"Ty … to myslíš vážně?!"
"Stalo se…"
Došla až k němu.
"To řekneš jen tak … jen …" a vrazila mu facku. Greg si automaticky přitiskl dlaň k tváři. Zaraženě se na sebe podívali.
"Promiň … ta facka by asi měla patřit … někomu jinýmu … Ty za nic nemůžeš … promiň," sebrala se a utekla.
Greg zavadil pohledem o mobil na stole. Měl by mu zavolat … ne, radši se podívá na Cuttlera.
Sara pospíchala po chodbě. Měla na něj pořádný vztek. Ne na Grega. Na Grissoma. Pokud si Greg našel vztah, dobře, byla ráda, přála mu to, ale její vztek na Grissoma rostl. Pořád jí jen lže a hraje si s ní. Nevšimla si, proti komu jde a vrazila do Ecklieho.
"Sidleová! Kam se tak ženete?"
"Na výjezd. Mám na práci jednoho lháře a pitomce," a druhý mi stojí v cestě, dodala v duchu. Dostala se až k východu. Jedna sekretářka ji zastavila.
"Slečno Sidleová, mám tady vzkaz pro …" nestačila domluvit. Sara jí ho vytrhla a už si jí nevšímala. Když už byla od ní i od Ecklieho dost daleko, vytáhla mobil a v seznamu vyhledala číslo. Zmáčkla Call a čekala, dokud přístrojové pípání nevystřídal mužský hlas.
"Tak, a je skoro hotovo, Suzanne. Ještě jeden záběr a naše drama bude končit. Co takhle si předtím trochu užít?"
Vytřeštila oči.
"Ne … prosím …"
Blížil se k ní, ona se snažila dostat co nejdál. Ale dál nemohla. Přiblížil svůj obličej k jejímu. Odvrátila tvář.
"Nee …" vydechla.
"Jo."
Pomalu z ní začal stahovat oblečení a sám se svlékat. Suzanne tiše trpěla. Po tvářích se jí kutálely slzy. Připadala si jako děvka, i když zdravý rozum ji přesvědčoval, že je jen oběť. Nemohla se nijak bránit. Podvolila se. Je děvka...hnusná, odporná, chce aby ji už zabil.
"Tak detektive, váš kolega bude v pořádku. Zašili jsme ránu na čele a nos dali dohromady. Ale asi to bude ještě chvíli dost bolet."
"Děkuji doktore. Odvezu tě. To místo činu už nějak doděláme," došli až před nemocnici.
"Ne, to zvládnu. Doktor mi dal prášky na bolest, to pude."
"Se zlomeným nosem? Nicku, zahráváš si. Zavolám Grissomovi."
"Dobře, když myslíš."
Vytáhla mobil a chystala se vytočit číslo. "Pozooooor!" Kolem ní proběhl německý vlčák, za ním se hnal chlapec, kterému nejspíš utekl. Vrazil do ní a jí mobil vypadl z ruky.
"Pardon!"
Chtěla se sehnout pro telefon, ten stejný nápad dostal Nick. Oba současně po něm sáhli. Nick byl trochu rychlejší. Sofie mu nechtěně zavadila rukou o nos.
"Promiň!" řekla, když si přitiskl ruku k obličeji.
"Ukaž, neudělala jsem ti nic?" odtáhla mu ruku.
"Ne …" přiblížili se k sobě ještě o něco víc, i když už se to nezdálo možné.
"To jsem … ráda …"
Políbil ji. Ona byla zprvu překvapená, pak se ale nechala unést. Najednou se od sebe odtrhli.
"Já … bych … měla … měla bych zavolat Grissoma."
"Jo …"
"Grissom."
"Tady Sidleová."
"Saro? Máte něco nového ohledně případu?"
"Jo, to taky. Ale hlavně mám úplně novou chuť tě zastřelit," do telefonu docela dost křičela.
"Co? Saro, co se děje?"
"Abys věděl, Greg mi něco říkal. Dověděla jsem se, proč jsme na něj čekali celou směnu a on pořád nejel. Doufám, že tě to bavilo, takhle to na mě hrát. Víš co? Za Grega jsem ráda, ale tebe bych už nejradši neviděla! Už se mi nestav do cesty, protože tady pro tebe mám pořád něco schovanýho! Jo a mimochodem, víme, kdo je únosce. Kvůli tomu vlastně původně volám. Jsi se sebou spokojenej?" a zavěsila.
On jí to řekl? On to někomu řekl? Měl čekat, že Gregovi nemůže věřit. Ale copak věděl, že se to takhle zvrtne? Že najednou, po tak dlouhé době, kdy si myslel, že konečně našel vztah se ženou, se bláznivě zamiluje? A do mladšího kolegy? Moment, moment. Je to vůbec tak? Třeba to bylo jenom vyústění celé té situace, do které se dostal.
Opět mu zazvonil telefon.
"Grissom."
"Grissome, tady Sofie. Byli jsme s Nickem vyšetřovat smrt Warrickovy neteře Alison Clarsonové a Nicka napadl jeden muž. Nemohl bys přijet a dodělat místo činu?"
"Dobře. A je Nick v pořádku?"
"Má zlomený nos a pár stehů na čele, ale bude v pořádku."
"Hned jedu."
"Dobře, budu na tebe čekat."
Greg seděl před monitorem. Všude nacházel jméno Thomas Cuttler. Občas i jméno jeho otce, Andrewa Cuttlera. Ale Jack se tam neobjevovalo. Zkusil další možnost, když neuspěl u nemovitostí a telefonů. Auta a motorky. Prodejny i půjčovny. U motorek nenašel žádnou zmínku o Cuttlerovi. Osobní vozy také nic. Ten chlap si přece musel ve Vegas něco koupit. B … b … b … c … c … Cuttler! Karavan? On si půjčil karavan? Bude muset kontaktovat majitele půjčovny.
"Ahoj Gregu, máš něco novýho?" do laboratoře se přišoural Warrick.
"Ahoj. Jo, zjistil jsem, že únosce si vypůjčil karavan tady ve Vegas. A co ty? Jak ti je?"
"Jde to … nepotřebuješ s něčím pomoct?"
"Jo, můžeš zavolat do té půjčovny? Já zkusím zjistit ještě něco víc. Mám sice pracovat se Sarou, ale s tou jsme se nějak … nedohodli …"
"Aha, tak proto máš to …" a ukázal mu na tvář.
"Jo, ale proč mi tu facku dala ti neřeknu."
"Já si to dovedu představit. Zavolám, jenom se podívám na Alison … chci jí ještě vidět."
"Grissome, já jedu na stanici. Máme tam toho útočníka."
"Dobře, postarám se tady o to. A ty, Nicku, bys měl jet domů."
"Já to zvládnu. Pojedu taky a podívám se na pitevnu."
"Jak myslíš."
Později.
"Dobrý den, doktore."
"Nicku, co se vám stalo?"
"Nic zvláštního. Tak co máme?"
"Přesně jak říkal David, žíly si nepodřezala sama. Poslal jsem vzorky na toxikologii, ale můžu říct, že byla něčím omámená. Možná drogy. A možná si je vzala sama. Nitrožilně užívala drogy asi měsíc. Starší vpichy jsem nenašel. A nemá známky toho, že by je brala jinak."
"Byla tedy omámená a pak jí někdo podřízl?"
"Ano. Nemá jiná zranění. Slyšel jsem, že je to Warrickova neteř."
"Je. A myslíte, že je možné, že by ji někdo předávkoval?"
"Možné by to bylo. Výsledky toxikologie řeknou víc. Mohla možná žít, kdyby místo podříznutí zavolali záchranku. Bez pomoci by zemřela tak jako tak, ale byla malá naděje na záchranu. Takhle krvácela dokud nevykrvácela."
"Tak až se vrátí Grissom s důkazy, uvidíme."
Sara nakonec nikam neodjela, vrátila se do šatny, sedla si. V ruce měla pořád vzkaz, který jí předala sekretářka. Proč proč proč proč je všude tolik otazníků? Vyndala ze skříňky desky. Měla tam všechno, co potřebovala k přestupu k FBI. Už zbývaly jen dva podpisy. FBI o ni měla velký zájem a ona se dlouho rozhodovala. Načmárala svůj podpis do jedné kolonky. Vzala desky a zamířila k Eckliemu. Vzkaz zůstal zapomenutý ležet na lavičce. Dopadl na něj sluneční paprsek a osvítil černá úzká písmena:
Gilbert Grissom, kriminální laboratoř Las Vegas.
Žádné komentáře:
Okomentovat